Balíček, jehož obsah rozradostnil mou duši


Unboxingy přestaly na tomto blogu přistávat od chvíle, kdy nebylo tolik času na čtení ani na psaní, tudíž by náplň obsahu byla pouze "unboxing/unboxing/recenze/unboxing", avšak po dnešní návštěvě pošty a rozbalení balíčku jsem zkrátka nemohla nesdílet své nadšení s vámi. České nakladatelství PRESCO zajisté znáte výrobou originálních diářů s překrásnými motivy, víte ale, že nově do svých řad přibírá i knihy

Nedávno do mé emailové schránky přiletěl mail, v němž mě neskutečně milá paní Lucia oslovila, zdali bych neměla zájem o navázání spolupráce s jejich společností a recenzování knižních novinek. S radostí jsem nabídku přijala, "prescovské" zápisníky zbožňuji, při návštěvě Světa knihy skočily v mé nákupní tašce hned dva, ale hlavně - na tak příjemnou komunikaci narazíte v dnešní době málokdy, právě ta má cenu zlata.

Jeden malý vzkaz, široký úsměv na tváři!

Zde již můžete vidět obsah celého balíčku, zápisník s Malým princem, kroužkový blok, placka a tak nádherně zabalená knížka! Opatrné rozbalování jemného papíru mi trhalo srdce, je krásné, jak si na všem dala Lucia záležet, ať už jde o krasopisný vzkaz či o vznešený obal.

Když vám povídám, že mne obálka knihy uchvátila, nedovedu vůbec popsat své pocity z jejího obsahu, ohromně překvapil. Vtipné ilustrace, půvabné zpracování, no nejraději bych pořádně celou knihu nafotila, to by však nezbylo žádné překvapení do recenze. Jediné, co mohu říci, je to, že Otolína a žlutá kočka není jen tak ledajaká kniha pro děti a rozhodně se máte nač těšit.

Jak působí knížka na Vás? :)

Sůl moře - recenze


Čtyři vypravěči odlišných národností, čtyři tajemství lidí zasažených druhou světovou válkou, jejichž nitky osudu svedla dohromady dnešnímu lidu téměř neznámá, přesto nejtragičtější námořní katastrofa. Zima roku 1945 neznala slitování, ruku v ruce se smrtí kráčela bitevním polem, zanechávajíc za sebou nevinné životy, snad vědomí nadcházejícího konce války ji nutilo střádat jeden skalp za druhým. 

Patnáctiletá Polka Emilia, tajemný Florian, mladá zdravotnice Joana, německý námořník Alfred - srdce každého z aktérů knihy náleží jiné zemi, odlišnému přesvědčení, jiné víře, jejich duše, obtěžkány trýznivými tajemstvími, prahnou po svobodě, bez ohledu na svůj původ, všichni touží přežít. Desetitisíce zoufalých lidí prchají před Sověty k mořským přístavům, kde budou bojovat o vymodlené místo na evakuačních lodích plujících vstříc lepším zítřkům. Nejmonumentálnější z vodních dravců nese pyšně jméno Wilhelm Gustloff.

Často střídaný pohled hlavních hrdinů okořeňuje knihu dynamičností, reálnost příběhu přivádí člověka téměř k šílenství, nutí ho prožívat veškerou bolest, kterou jednotlivci zakusili. Ruta Sepetys oplývá úžasnou schopností dovést postavy k dokonalosti - dává jim kus svého nitra, z každé stránky dýchá život, láska či čiré zoufalství. Není tedy divu, že čtenář s neuvěřitelnou lehkostí přilne k novým knižním přátelům, a nechce je jen tak opustit. 

Nutno zmínit autorčin styl psaní, jenž jsem si zamilovala již v jejím předchozím románu V šedých tónech - Ruta neplýtvá čas dlouhými souvětími, nepouští se do zbytečně složitých, nekonečně zdlouhavých kapitol, nezdržuje děj obsáhlými popisy. Krátké kapitolky vyplněné stručnými, kouzelnými větami vydají za miliony slov. Autorka historické události ničím nepřikrášluje, líčí je v celé své surovosti, avšak nepopsatelně citlivým způsobem. Vypráví příběhy lidských ztrát, odvahy, lásky, strastí, síly přátelství, ale především příběhy těch, kteří nesmějí skončit zapomenuti v propadlišti dějin

Je krásné pozorovat vývoj jak Florianova kvetoucího charakteru, tak vnitřní rozpory dávné minulosti každého hrdiny. Postupem knihy nám jsou krok po krůčku odhalována krutá tajemství, jež s sebou vláčí vinu, stud, výčitky svědomí a jež mne nejednou zasáhla a šokovala. Ačkoli jsou lidé, účinkující na této scéně, fiktivní, celá kniha má podklad skutečných událostí, existuje i jistá spojitost mezi Solí moře a V šedých tónech, což jen dokazuje Rutinu preciznost. 

Sůl moře je čtivě napsaná, dojemná, procítěná kniha, jíž proplujete mnohem klidněji než Wilhelm Gustloff, připomenete sami sobě, proč Rutu Sepetys tak bezmezně milujete, budete chtít na jazyku jemně povalovat každičkou větu, neboť veškeré písmeno si zasluhuje vychutnání. Uhrančivý příběh vás unese do tajemných vod, z nichž nebudete chtít nalézt cestu zpět. 

100%

Ruta Sepetys / Sůl moře / CooBoo / 351 stran



A proto skáču - recenze + vlastní zkušenosti

Nikdo, kromě samotných rodičů autistických dětí, nemá sebemenší potuchy, jak obtížný mají tyto křehké bytosti život. Díky bohu žijeme v době, kdy středověké praktiky prováděné na postižených vymizely, naše společnost "jiné" toleruje, avšak byla by raději, kdyby vůbec neexistovali. Někteří je ignorují, druzí zavrhují, třetí před nimi zavírají oči, další se jim vysmívají. Pokud vymezíme pouze oblast autismu, rozprostřeme před sebe širokou škálu osob, které nejsou ani do puntíku stejné - ba naopak. Ačkoli známe případy soběstačných lidí s poruchou autistického spektra, drtivá většina bohužel nikdy nebude moci fungovat bez pomoci blízké osoby. Mluvím z vlastní zkušenosti, mám třináctiletého autistického bratra.

Hned v úvodu nás přivítají tři poselství v podobě předmluv - první z nich sepsal francouzský filozof českého původu Josef Schovanec, druhou David Mitchell, který společně se svou manželkou vychovává autistického syna, a do třetice všeho dobrého k nám promlouvá samotný Naoki, aby světu alespoň maličko poodkryl záhady neobyčejného vesmíru dětí, jako je on sám.

                           Proč se při rozhovoru nekoukáš lidem do očí? Jsi rád sám?

Život s autistou není pohádka, filmaři divákům rádi vykreslují geniální vědce s touto poruchou, nikdo vás však nepošle podat ruku realitě, jež je, věřte mi, absolutně jiná než na stříbrném plátně. Nemůžete pochopit smysl vodění "toho velkého kluka" za ruku, dokud neokusíte každodenní dávku trpělivosti maminky, na níž náhodní kolemjdoucí beztak koukají skrz prsty, neboť její synek právě tropí scény nad pitím, které právě vylil. Kope kolem sebe, křičí, pláče, ničí věci. "To si ho ta ženská neumí vychovat? Proč se ten fracek takhle chová?".

"Ta ženská" mu věnuje čtyřiadvaceti hodinovou péči, chvíli sama pro sebe najde zřídkakdy, musí být neuvěřitelně silná, aby zvládala veškeré překážky, jimiž ji život zkouší, dává svému dítěti bezmeznou lásku, snaží se udělat jeho život lepší, neboť on, byť tělesnou schránkou velký, duší však věčným dítětem, je bez andělů, jako je ona, v našem světě zcela ztracen.

"Ten fracek" neposedí, neudrží pozornost, udělá chybu, během chvíle omylem srazí věc z obchodního regálu, vydává zvláštní zvuky, poskakuje, křičí, utíká, má chování sedmiletého dítěte, dostává záchvaty agrese, odmítá spolupracovat, má své rituály, vadí mu specifické činnosti,... Ne proto, že by neměl dostatečnou výchovu, vše vězí v jeho hlavě, jež bohužel funguje jinak, než jak by měla. Nepřisuzujte vinu jemu ani rodičům. Chyba není v nich. Zkuste si s nimi na týden vyměnit role, zkuste vychovávat autistu, jen zakuste takové břímě. Jediný den vám změní názor na život. 

Co stránka, to otázka - celou knihu tvoří jeden velký rozhovor rozdělený dle témat. Naoki Higašida bez obalu líčí svět v tom nejupřímnějším světle autismu, otevírá těžké dveře do zákoutí svých myšlenek a pocitů, potřebuje veřejnosti sdělit, co autistům letí hlavou, vysvětlit, proč nikdy nebudou moci být jako ostatní, avšak dokládá, že stále mají city, nejsou z kamene, potřebují lásku, přestože ji sami častokrát neumí vyjádřit.


Vyhoďte rozsáhlé odborné knihy oknem, sama vím, jak někteří "rádoby odborníci" autistům nerozumí ani porozumět nechtějí. Naokiho A proto skáču vydá za milion specializovaných výtisků, kniha plná emocí a dojemně upřímných odpovědí mnohé objasňuje a zastupuje další úspěšný krok k snazšímu porozumění těchto neobyčejných lidí. Toto zcela unikátní dílo rozhodně nenechá nikoho chladným.

Komu bych A proto skáču doporučila? 

Všem, kteří po boku autistů žijí, všem, kteří mají vůči nim předsudky, všem, kteří nemají snahu pochopit, proč na veřejnosti tropí povyk kvůli (pro nás) malichernostem, všem, kteří je naopak pochopit chtějí, těm, kteří chtějí nahlédnout do jejich mysli. Zkrátka úplně každému v širokém vesmíru. Hledáte emocionálně inspirativní knihu? Zde ji máte. 



Krásná každý den - recenze

Dnes vám přináším poněkud jiný typ článku, než jaký naši čtenáři očekávají. Zůstáváme u recenze, tentokrát však na přírodní kosmetiku, šetrnou nejen k vaší pokožce, ale i k životnímu prostředí. V dnešní uspěchané době lidé přestali uvažovat nad souvislostmi, jež ovlivňují jejich zdraví, vitalitu, náladu či přírodu kolem nich, jedí věci, aniž by popřemýšleli nad jejich složením, netřídí odpad, spotřebovávají kosmetiku testovanou na zvířatech plnou chemikálií. Vše souvisí se vším. Pokud by každá osoba na planetě Zemi uvažovala šetrněji, udělalo by lidstvo velký skok k pokroku. Míša z eshopu Krásná každý den k těmto lidem rozhodně patří, málokdo vkládá do své práce tolik lásky a úsilí jako právě ona. Veškeré produkty z jejího eshopu mají stoprocentně přírodní původ, já vám dnes představím dva z nich, neboť věřím, že stojí za pozornost.

Hydratační sérum na mastnou a problematickou pleť


Sérum specializované na problematickou pleť je vyrobeno ze směsi snadno vstřebatelných rostlinných a esenciálních olejů, které poskytují pleti potřebné vitamíny a minerály, upravují produkci kožního mazu, působí antibakteriálně, protizánětlivě a protialergicky. Krom toho jej můžete využít jako přírodní odličovadlo, poskytnete tím tak své pokožce nejen extra hydrataci, ale zbavíte ji i přebytečných nečistot. Také blahodárně pomáhá v boji s vráskami.

Korunní složkou je skvalan, jemný olej získávaný z oliv, jenž rychle proniká hluboko do pokožky, zesiluje růst nových buněk, pomáhá léčit jizvy a udržovat pleť hydratovanou. Musím podotknout, že sérum užívá i moje mamka a co se týče léčení jizev, nemůže si jej vynachválit. Nejednou jí síla olejů pomohla urychlit zahojení škrábanců jak na rukou, tak na obličeji. 

Hned po otevření lahvičky na vás příjemně dýchne heřmánek a cypřiš v harmonii s citrónovou trávou. Užíváním nesprávných kosmetických přípravků vaše pleť ztrácí samoregulační schopnosti, léčivé oleje obsažené v séru je pomáhají znovu nastartovat, zamezují ucpávání pórů, léčí. Do současného sychravého počasí hydrataci rozhodně uvítáte. 


Užívání séra není nijak omezené, škála využití je široká, a tak záleží pouze na vás, jak s ním naložíte. Já nejraději před spaním nakapu zhruba čtyři kapky do dlaní, které jemnými pohyby nanesu na obličej. Opravdu mne překvapila účinnost, oleje se vstřebají, zanechají pleť krásně hebkou, ošetřenou, nemastí ji. Za mne velký palec nahoru - krásný design lahvičky, dlouho vydrží, léčí jizvy i akné, zjemňuje pokožku, příjemně voní, přírodní původ. 

Cena: 489 Kč
Zakoupit můžete zde.

Tělové suflé Levandulové pole


Tělové suflé je náhrada tělového mléka či krému. Jeho konzistence je vskutku zvláštní - v krabičce se chová jako tuhá hmota, ovšem po kontaktu s kůží získá krémovité vlastnosti. Olejovo-mléčný krém vyrobený z bambuckého a kakaového másla vysušené kůži navrací její přirozený lesk, zanechává ji hebkou, dodává potřebnou sílu. 

Levanduli obecně známe díky její krásné vůni, věděli jste však, že právě ona omamná vůně má antistresové účinky a pomáhá při bolestech hlavy, nespavosti, nervozitě, stresu, odbourává napětí? Dnešní doba člověku přináší spoustu starostí, jeden chvíli nepostojí, následnou migrénu zahání prášky proti bolesti. Avšak existují příjemnější způsoby, jak zbavit své tělo bolesti způsobené přepracováním. 


Suflé Levandulové pole nejvíce využívám hlavně v zimě, kdy mi díky mrazivému počasí nepříjemně popraskává kůže na rukou až do krvavých ran, především v oblasti kloubů prstů ruky. Přípravek postižená místa krásně promastí, ošetří, oceňuji, že agresivně nepálí, naopak zklidňuje. 

Za zmínku stojí druh levandule, Hungarian Lavender, z regionu, kde rostou ty nejkvalitnější rostliny s největším množstvím blahodárných olejů. Jediné, co mne maličko zaskočilo, je její opravdu silná vůně, očekávala bych totiž jemnější nádech. 

Doporučuji užít vždy menší množství, jež důkladně rozetřete, aby jej kůže opravdu vstřebala a prokrvila se. Za mne také spokojenost - opět krásně provedené balení, skvělý uzávěr, příjemná konzistence, zanechává lesklou (ne mastnou) kůži, příště bych si jen nejspíše vybrala jinou vůni. 

Cena: 197 Kč
Zakoupit můžete zde.


Oba produkty užívám několik měsíců, opravdu pomáhají, nemám problém s žádnými nežádoucími účinky. Eshop KKD mohu vřele doporučit. Objevíte nejen skvělé produkty, ale také osobitý přístup, z něhož budete nadšeni.

Co vy a přírodní kosmetika?













Recenze - Farma




Mou četbu poslední dobou naplňovalo především fantasy, dystopie či young adult, jenže, znáte to. Čeho je moc, toho je příliš. Až jednou takhle sestřenice povídá, na jakou knihu narazila v katalogu KK a jak moc ji přes svou krátkou anotaci zaujala. Po stručném vylíčení začátku příběhu dále nepokračovala, aby nevyzradila zápletku, a slíbila, že mi Farmu ráda půjčí. Načež já odpověděla, že si ji koupím, neboť pevně věřím, že právě tohle je jedna z těch knih, co jednoduše potřebuju. 

Movití rodiče devětadvacetiletého Daniela plánovali společnou budoucnost v matčině rodném Švédsku, kam se odstěhovali z hlučného Londýna za vizí poklidného důchodu. Co by přeci mohlo být více romantické, než švédský venkov obklopený úrodnými poli, hustými lesy, řekou plnou lososů a čistou přírodou? Přesvědčení o spokojeném živobytí Danielovi vyvrátí nečekaný telefonát, v němž mu vlastní otec sdělí děsivou informaci - jeho milovaná manželka Tilde není v pořádku, fantazíruje, vidí hrozné věci. Daniel neváhá s rezervací letenky do Švédska, vzápětí však telefon zvoní znovu, hlas na druhém konci patří jeho matce, ta popře celou otcovu výpověď a přilétá za synem do Londýna, kde mu bez okolků detailně vylíčí gradující příběh

Jelikož mám blízký vztah k Anglii, jejíž kouzlo mne nikdy nepřestane bavit, a do půvabného Švédska bych skutečně chtěla v budoucnu zavítat, udělal mi Smith velkou radost, když knihu zasadil právě do prostředí těchto dvou zemí. Autorova schopnost vylíčit místa, v nichž se postavy právě pohybují, mi učarovala, lehce přenese čtenáře do bělostným sněhem zaváté krajiny, kde jedna vánice střídá druhou, tak moc na mě působila švédská příroda, až mne popadl nostalgický stesk po zavátých kopcích v našich krajinách. 

Pojďme ale k samotnému příběhu, který začíná přesně tak, jak uvádí anotace - telefonátem otce a matky, posléze jejím příletem do Anglie. Ač můžeme zprvu považovat Daniela za hlavního aktéra, povětšinu knihy přebírá velení Tilde, předkládajíc nám svůj pohled na postupně potemňující příběh, jejž občasně prokládají Danielovy zmatené myšlenky. Dění v knize začíná pomalu jako nevinná symfonie, čím hlouběji do sebe čtenáře vtahuje, tím zapletenější události jsou, nutí ho pokračovat v nenasytném hltání písmen, odhaluje mu údajně idylickou farmu Tildinýma očima, jež ji vnímají jako hrozivé místo skrývající odporné činy, sofistikovaně krok za krokem přicházejí stíny Tildina dětství, dávné křivdy, v árii zní nedůvěra k lidem, a když je kniha v největším klimaxu, její rozřešení vás absolutně rozbije

Smithův styl psaní je příjemný, jazykově lehký, čímž nemyslím špatný, naopak, kniha díky autorovu skvělému projevu utíká jako rozbouřená řeka, rozhodně nenechá člověka chladným, přinutí ho přemýšlet, jaké východisko by z tak komplikované situace hledal. Komu věřit? Mámě? Tátovi? Je možné, že máminy důkazy mají pravdu? Tohle se Smithovi vážně povedlo, opravdu nevíte, kde najít skrytou pravdu, chcete Tilde věřit, i když nejednou působí vyšinutě, bláznivě, psychoticky. Vše, co rozplétá, působí tak reálně a zároveň nereálně, že vám nezbývá nic jiného, než pokračovat v četbě a hádat, jak to dopadne. 

Jediné, co mne poměrně dost mrzí, je fakt, že ačkoli Daniela usazujeme do role hlavní postavy, není mu věnována patřičná pozornost. Pochopitelně tak tři čtvrtě knihy tvoří Tildino vyprávění, takže máme plnou možnost poznat její pestrý charakter, stejně tak Hakanův, jenž mi byl vážně odporný. Zkrátka o Danovi bych ráda věděla víc, neboť Tildiny pasáže utíkaly rychleji než Danielovy, a když na posledních stranách přebral roli vypravěče právě on, bavila jsem se trochu méně.

Farma je napínavý psychologický thriller, rozhodně ne žádná tuctovka, jakmile ji otevřete, nebudete moct odložit. Najdete v ní poutavý, napínavý děj, drsné prostředí, výbornou zápletku s šokujícím koncem a hlubokou myšlenkou. Násilí, strasti, trápení, ale i vztahy a láska obklopují pravdu, která vás zasáhne. A po dočtení vážně budete závidět těm, kteří knihu ještě nečetli. A já asi nějak literárně rostu, nebo nevím, ale v poslední době začínám pokukovat na psychologicky laděné knihy. Jak to máte vy? 

Farma / Tom Rob Smith / Knižní klub /  320 stran


Recenze - Jiskra v popelu


"Ty jsi jiskra v popelu, Eliasi Veturie. Budeš zapalovat a hořet, pustošit a ničit. Nemůžeš to změnit. Nemůžeš to zastavit."

Epický fantasy příběh zasazený do drsného válečnického Impéria, hojně přirovnávanému k Římské říši, kde pod nadvládou mocných, nelítostných Válečníků trpí utlačovaný lid Učenců, do nějž patří i Laia, dívka, jejíž rodiče zavraždili Válečníci, když byla ještě malé dítě, a jíž jediného bratra právě zatkli za velezradu. Poté, co na vlastní pěst vyhledá odboj, s nímž má jakousi spojitost jak Darin, Lain bratr, tak i Lainy rodiče, dostane od učeneckých povstalců nabídku - nechá se jako otrokyně prodat na imperiální vojenskou akademii Šerosráz za cílem špehovat, odboj poté na oplátku zachrání jejího bratra před jistou smrtí. 

Laia však není jediný vypravěč knihy. Máme tu také Eliase, nejlepšího vojáka na šerosrázské akademii, od nějž bychom očekávali brutalitu, surový přístup, nelítostné vraždění s potěšením v očích a oddanost Impériu. U Eliase však objevujeme vlastnosti, jaké si málokterý člověk v jeho situaci dovede zachovat - vzpurnost, znechucenost nad pronásledováním či bezcitným zabíjením Učenců a především rozhodnutí dezertovat. Avšak než své plány stihne uskutečnit, je společně s třemi svými vrstevníky příkazem povolán k účasti ve zkouškách, z nichž nemohou vyváznout živí všichni, vítěz ovšem získá obrovskou moc - bude korunován novým imperiálním císařem. 

Knihu rozdělují dva netypičtí hrdinové, dvě odlišné dějové linie, které osud pomaličku přibližuje k sobě, protne skrz, až je neskutečně splete dohromady v jednom velkém třesku. Sabaa Tahirová má silnou představivost, písčité prostředí Impéria, vesnic nebo tajemného Šerosrázu mi ožívalo před očima, svou brilantní schopností kolem mne vyčarovala ifrity, augury, provedla mě tržnicí, cítila jsem vůni koření, pečiva, koláčů, z řádků sálalo teplo kovárny. 

Ráda bych o Laie básnila, jak moc mi přirostla k srdci, vyjmenovala, čím vším mě ohromila, její chování tomu však brání. Nejednou mi cukala ruka nad jejím neustálým fňukáním a kdyby to šlo, bývala bych jí nejraději nafackovala. O to víc mé srdce potěšil očividný vývoj, jenž byl velmi znatelný u Laina charakteru. Naopak Eliasovi jsem své sympatie svěřila bez okolků, ačkoli Maskám by obyčejní lidé věřit neměli, nebo snad ano? U tohoto tmavovlasého chlapce s pronikavě modrýma očima, které zdědil po matce, máte ale pocit, že přes veškeré hrůzy či zvěsti do něj důvěru vkládat můžete. A Keenan, ten mi obrovsky přirostl k srdci! (Hádejte, proč asi, haha!

Na Jiskře v popelu nesmírně oceňuji její originalitu, fantasy sice najdete v knižním světě spoustu, jeden by v té záplavě ztratil hlavu, tahle ale vyčnívá prostředím, hrdiny i promyšleným dějem. Právě velmi sofistikovaný děj mne neuskutečně bavil, líbivé bylo střídání Laina pohledu s Eliasovým v ten nejnapínavější moment a já musela napjatě čekat, jak bude vše pokračovat v další kapitole. Krom toho autorka využívá své bohaté slovní zásoby, odzbrojuje svými obraty a kouzelnými metaforami, snadno člověka vtáhne do spárů díla, jež jsem si zamilovala.

Na internetu vyskakuje kopa článků nebo doporučení, kde autoři nadšeně hlásají "Pokud se vám líbily Hunger Games, trilogie Labyrint, milujete Hru o Trůny, zbožňujete magii Harryho Pottera, je pro vás Jiskra to pravé...", dokonce někdo tvrdil, že Jiskra v Popelu skrývá dystopický příběh. NE! Zapomeňte na tyto věty, nenechte ovlivnit svou mysl. Hledáte-li napínavou fantasy knihu plnou zvratů, propracovaných charakterů, důmyslně promyšlený děj v úžasném prostředí, Jiskru v popelu si určitě užijete. 

90%


Jiskra v popelu / Sabaa Tahirová / 456 stran / Host